Starý Suchdol



Umístění zastavení:

na konci ulice Ke Kozím hřbetům (u čp 3), poblíž zvonice na Starém Suchdole.

Technický stav: zastavení je nepoškozené
GPS souřadnice: 50.14008000,14.37185000

Historie Suchdolského dvora

Panský dvůr, jádro pozdější obce Suchdola, byl založen nejspíše v letech 950 až 970. Vznikl jako vladycký dvorec při „přemyslovské“ stezce, spojující Levý Hradec, tehdejší sídlo vládnoucí knížecí rodiny Přemyslovců, s nově vznikajícím správním, náboženským a mocenským střediskem Čechů na Pražském hradě.

První písemný doklad o existenci dvora je z roku 1045, kdy přešel z majetku knížecí rodiny a z pravomoci purkrabího na Levém Hradci do vlastnictví kláštera panen benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě.

Od 11. do 13. stol. byl postupně přestavěn dvůr a byly postupně zakládány nové zemědělské usedlosti okolo stezky, ve 13. stol. byl postaven mlýn (pravděpodobně na místě Trojanova mlýna), dále hospoda a kovárna.
Na počátku 14. stol. vznikla tvrz, pravděpodobně v prostorách dnešního dvora. Za vlády Karla IV. byl v letech 1360 až 1380 Suchdol přestavěn, obytné části pak z kamene a na vápennou maltu. Rokem 1421 končí panství svatojiřského kláštera na suchdolském dvorci a statku. Od té doby střídal Suchdol vrchnost nejen církevní, ale i světskou. Ves značně utrpěla za husitských válek. Po roce 1557 byl ve vsi postaven zámeček a pivovar.
V roce 1648 byl Suchdol vypleněn a vypálen Švédy, obnova obce začala až po roce 1652, když dvůr i zámek přešly do majetku emauzských benediktinů. Ti zde hospodařili až do roku 1932. Nynější nenáročný vzhled zámku pochází z let 1822 až 1823, kdy byl celý komplex budov po požáru v r. 1822 znovu obnoven.

Starý Suchdol – Brandejsův statek

Mikoláš Aleš v Suchdole

Dobou největšího lesku suchdolského dvora byla léta 1874–1899, kdy zde výborně hospodařil nájemce Alexander Brandejs. Tehdy byli na statek zváni Brandejsovi přátelé z uměleckých kruhů, malíři a sochaři, jako F. Ženíšek, J. Schikaneder, V. Brožík, E. K. Liška, A. Chitussi, A. Lhota, J. Tulka, J. V. Myslbek, J. Mauder, spisovatelé a básníci J. Zeyer, J. Vrchlický a jiní.
V letech 1877 až 1879 zde díky Brandejsovu pohostinství žil a pracoval Mikoláš Aleš (1852–1913), jehož malířské umění právě zde dozrálo.
Malebná, dávnověkem poznamenaná krajina v mnohém inspirovala monumentální Alšovu tvorbu. Zde Aleš pracoval na návrhu pro výzdobu interiéru Národního divadla a vytvořil cyklus Vlast ve formě 12 lunet. Cyklus je zpodobením života význačného jedince od mládí, přes boje v dospělosti, až do stáří. Nejpůsobivější je závěrečný obraz Žalov, kdy bohyně Morana velitelsky posílá hrdinu na věčnost.

Mikoláš Aleš
1877
 

Reprodukce obrazu „Žalov“
Kresba uhlem na kartonu 1880
 

Socha sv. Václava
na Václavském náměstí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Spolu s návrhy Ženíškovými na výzdobu stěn jej společně předložili do soutěže pro výzdobu Národního divadla a jednoznačně soutěž vyhráli. Malby můžeme ve foyeru Národního divadla obdivovat. Aleš v době pobytu na suchdolském dvoře též vytvořil řadu obrazů, z nichž k nejznámějším patří obraz „Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem“, „Husitský Tábor“ a další. I řada drobných kreseb byla inspirována zdejší krajinou a detaily dvora. Další památnou inspirací a modelem byl hřebec Ardo z Brandejsovy stáje, podle kterého vytvořil Myslbek koně pro sousoší sv. Václava na Václavském náměstí.

 

Stáhnout tabuli v PDF

© 2017 Všechna práva vyhrazena | Vytvořila webnika.cz - Veronika Petříková