Hvězda a okolí



Umístění zastavení:

zastavení č. 3 u Libocké brány.

Technický stav: zastavení je nepoškozené
GPS souřadnice: 50.0847158, 14.3364897

Poutním místem poblíž bojiště na Bílé hoře je klášterní kostel Panny Marie Vítězné. Předchůdcem tohoto kostela bylamalá kaplička postavená mezi lety 1622–1624. Kaple sloužila k uložení ostatků vojáků, kteří nebyli řádně pohřbenia zůstali v okolí ještě dlouho po bitvě. Kaple se stala poutním místem a současně základem rozsáhlejší stavby,kterouvybudoval v letech 1708–1730 stavebník Kristián Luna. Celý komplex je typickým barokním poutním kostelems centrální svatyní, obklopenou kaplemi. Na bělohorském bojišti, blízko kaple Panny Marie Vítězné, na nejvyššímmístě bělohorské pláně byla v roce 1920 postavena mohyla k třístému výročí bitvy. Autorem mohyly jeFrantišek Bílek, pomník věnovala Sokolská župa Pobělohorská.

 

 

 

 

 

Bývalý zádušní hřbitov s kaplí byl zřízen v souvislosti se započetím stavby libockého kostela v roce 1842. Vznik hřbitova je vázán na zrušení starého hřbitova v souvislosti se stavbou nového kostela. Pohřbení na tomto hřbitově pocházeli převážně z dnešní Dolní Liboce a blízké Ruzyně. Starší hřbitov se nacházel v okrsku původně románského, od roku 1318 farního, kostela zbořeného kolem roku 1842. Je možné, že autorem architektonického řešení hřbitova je také autor kostela, pražský stavitel Karel Burst. Bližší informace o založení hřbitova nejsou z dostupných pramenů patrné. Hřbitov byl zrušen 30.8.1902. Náhrobky byly převezeny na hřbitov ve Vokovicích.

 

Areál bývalého hřbitova byl v roce 2000 navržen Národním památkovým ústavem na kulturní památku. Hřbitov je významným historickým celkem na vyvýšeném místě při ohradní zdi obory Hvězda, poblíž historického jádra obce Liboc. Historizující stavba márnice s prvky klasicismu a romantismu má působivé hmotové členění i drobný detail a tvoří osobitý typ drobné funerální architektury. Celek hřbitova má i význam kulturně historický, jako doklad dobové funerální kultury. Jižní hranici hřbitova tvoří památkově chráněná ohradní zeď obory, jako integrální součást areálu Národní kulturní památky obory Hvězda.

Kolorovaný dřevoryt z konce 19. století

 

Část panoramatu obce Liboc s oborou a letohrádkem zachycuje vyobrazení nové podoby kostela sv. Fabiána a Šebestiána z doby po roce 1842. Protože kostel nestačil narůstajícímu počtu obyvatelstva, byla starší podoba kostela zbořena a nahrazena větší novostavbou, která je na místě do současnosti.

Jan Roháč z Dubé na obrázku od Mikoláše Alše

 

Kamenná  plastika Jan Roháč z Dubé.  Původně  (do roku 1966) stávala u Staroměstské radnice v místě popravy.  Autorem pomníku je Alois Sopr, vytvořil jej v  letech 1957-1960.

Jan Roháč z Dubé (1380 – 9. září 1437 Praha) byl český husitský hejtman, pocházel  z chudého šlechtického rodu pánů z Dubé. Jeho otec Ondřej z Dubé pobýval na Libouni, kde se pravděpodobně Jan roku 1380 narodil. V mládí se chudý Jan Roháč živil jako lapka.

K moci se Jan Roháč dostává až s nástupem husitské revoluce. Stal se jedním z Vyšehradských manů a tak se pravděpodobně seznámil s Janem Žižkou. Po bitvě na Vítkově 14. července 1420 je již jmenován jako jeden z táboritů. Stal se jedním z nejvěrnějších Žižkových druhů a proto jej Žižka ustanovil hejtmanem v Lomnici, která byla tábory dobyta na podzim roku 1420. Jan Roháč se zúčastnil Čáslavského sněmu, kde zastupoval táborskou obec. Absolvoval také bitvy u Malešova a Ústí. Po smrti Jana Žižky z Trocnova dál stál na straně radikálních táboritů a sirotků. Postupně se však stahoval do ústraní a nesouhlasil s posilováním moci Prokopa Holého a Jana Čapka ze Sán. Během revoluce si Jan Roháč nahromadil značné majetky. Po porážce radikálů vedených Prokopem Holým v bitvě u Lipan se se zbylými věrnými postavil do čela odboje proti Zikmundovi Lucemburskému. Uchýlil se do Hradce Králové, musel ho však záhy opustit. Jeho hrádek nesoucí biblické jméno Sion, byl posléze obléhán a dne 6. září 1437 dobyt vojskem Hynka Ptáčka z Pirkštejna. Jan Roháč z Dubé byl s přeživšími druhy zajat a 8. září předán na Staroměstskou radnici. 9. září byl i se svou družinou pověšen.

 

  Stáhnout tabuli v PDF

© 2017 Všechna práva vyhrazena | Vytvořila webnika.cz - Veronika Petříková