Hmyz PR Šance



Umístění zastavení:

dále nad jižními svahy Břežanského dolu, u odbočky k vyhlídkové terase se zastávkou věnovanou otci a synovi Nickerlovým.

Technický stav: nepoškozený infopanel s přepracovaným zněním
GPS souřadnice: 49.9670764, 14.4129758

V minulosti byla velká část území dnešní přírodní rezervace Šance uměle odlesněna, v souvislosti s existencí rozsáhlého hradiště, datovaného do doby 1. tisíciletí před naším letopočtem. Celá lokalita pak byla intenzivně využívána i později během germánské a slovanské kolonizace a také ve středověku, zejména pro účely pastvy. Od druhé poloviny 19. století a především v průběhu 20. století dochází k postupnému návratu lesa (spontánně tzv. sukcesí i cíleně lesnickou činností), čímž se mění celkové podmínky pro výskyt živočichů a rostlin. Řada teplomilných druhů, v dřívějších dobách hojných a vázaných na bezlesí či řídké rozvolněné porosty dřevin a keřů, ustupuje či zcela mizí, a do území se naopak rozšiřují druhy, jimž lesnaté a stinné prostředí vyhovuje. V současnosti lze konstatovat, že více či méně zapojené lesy se již vyskytují na většině zájmového území. Jde především o bikové, vřesové a břekové doubravy, dále pak o fragmenty suťových lesů a tzv. reliktních borů. V území se nacházejí také zcela nepůvodní výsadby akátu a smrku. Pouze extrémní jižní a západní svahy a výhřevné hrany si uchovávají otevřenější „lesostepní“ charakter, spolu s partiemi skalních výchozů. Na těchto místech se vyskytují jiné typy rostlinných společenstev, s významným zastoupením bylin, nezřídka i vzácných a ohrožených (např. koniklec luční český či bělozářka liliovitá).

Obecně můžeme říci, že území rezervace je významným místem výskytu hmyzu a dalších bezobratlých, vázaných na přirozené listnaté lesy a v menší míře i na zbytky xerotermních otevřených stanovišť. Dochovaná hmyzí fauna je přitom druhově velmi bohatá, což vyplývá mimo jiné i ze skutečnosti, že také samotný dub, resp. duby hostí v našich podmínkách nejvíce živočichů ze všech dřevin a bylin. Celkový počet taxonů hmyzu, které se na území rezervace v současnosti vyskytují, není přesně znám, řádově však jde o několik tisíc druhů (mezi dominantní skupiny náleží blanokřídlí, dvoukřídlí, brouci a motýli – tyto skupiny jsou také obecně v našich podmínkách druhově nejpočetnější a jejich zástupci tvoří více než 80 % hmyzu jako celku). Celá řada památných „nelesních“ druhů, známých z Šancí v minulosti (v 19. století), se v současnosti v zájmovém území již pravděpodobně nevyskytuje.

Z nápadnějších taxonů hmyzu můžeme ve zdejších doubravách spatřit příslušníky různých skupin vázaných na živá či odumřelá pletiva kmenů a větví stromů. Mezi nejznámější patří někteří brouci, jako jsou třeba tesaříci či krasci. Vzácně se zde vyskytuje i náš největší brouk, zákonem chráněný roháč obecný (Lucanus cervus). V jarním období lze na rozvolněných místech pozorovat prudký let kovově lesklého zlatohlávka lesklého (Cetonia aurata), v místech s nezapojenou vegetací, např. mezi keříčky vřesu, v tuto dobu za slunečního svitu prudce z místa na místo poletují svižníci polní (Cicindella campestris). Mezi motýli v rezervaci převažují zástupci molů, obalečů, zavíječů, píďalek a můr, většinou tedy jde o druhy s noční aktivitou. Mezi vřesem můžeme např. spatřit přeletovat drobnou krásněnku dvoulemou (Pleurota bicostella), u dubových kmenů pak při troše štěstí zahlédneme dekorativní krásněnku podkorní (Schiffermuelleria schaefferella). Na listech dubů se v jarním období setkáme s mnoha druhy housenek, zejména obalečů a píďalek, které mohou v některých letech způsobit i silné poškození listů žírem. Mezi nejčastěji spatřované motýly lesů Šancí patří v letních měsících zástupce přástevníků – běloskvrnáč pampeliškový (Amata phegea) menší, černomodrý motýlek s bílými skvrnami, připomínající vřetenušky. Jeho huňaté housenky od konce zimy okusují především lišejníky na kmenech. S „pravými“ denními motýly, jako jsou babočky, perleťovci, okáči či modrásci, se zde již příliš nesetkáme, a to především vzhledem k vysoké míře lesnatosti území. Výjimku tvoří např. modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion), vyskytující se na skalnatých místech či časně jarní bělásek řeřichový (Antocharis cardamines) a přezimující žluťásek řešetlákový (Gonepterix rhamni), poletující v lese i na rozvolněných místech. Z jiných skupin hmyzu je možné zmínit třeba blanokřídlé, jichž se v rezervaci vyskytuje opravdu velké množství druhů. Běžně narazíme např. na mravence, a to především na velké druhy rodu Formica (v minulosti se v širším okolí Zbraslavi vzácně v hnízdech mravenců rodu Tetramorium nacházelo několik druhů brouků čeledi hmatavcovitých – Pselaphidae, a Zbraslavsko tím bylo ve středoevropském entomologickém světě 19. století doslova proslavené). Běžně můžeme vidět také naši největší „vosu“, dravou sršní obecnou (Vespa crabro) nebo pestře kovově zbarvené vosičky čeledi zlatěnkovitých (Chrysididae). Také dvoukřídlý hmyz je na území rezervace velmi početný, na jaře jsou nápadné např. černé, nemotorně poletující mouchy čeledi Bibionidae.

Okolí výletního městečka Zbraslavi se díky příznivé poloze a pozoruhodně zajímavé přírodě stalo velmi záhy vyhledávanou lokalitou pražských entomologů. V okolním území mezi Závistí a obcí Vrané nad Vltavou studovalo hmyz velké množství badatelů, za všechny je nutné zmínit alespoň Emanuela Lokaye (1822-1880), který se věnoval především studiu brouků a Franze Antona Nickerla (1813-1871), který zde studoval motýly. Proto byla po jeho smrti právě v Břežanském údolí v roce 1873 na skalní ostrožně umístěna z dálky viditelná kovová deska s nápisem „In memoriam F. A. Nickerl“. V roce 2013 došlo v souvislosti s dvousetletým výroční narození tohoto význačného entomologa k obnově desky.
J. Liška ©

K desce s vyhlídkou lze sejít odbočkou dolů po svahu (součástí památky je také další zastávka naučné stezky, věnovaná právě rodině F. A. Nickerla). Podrobné informace k „entomologické historii“ Závisti lze nalézt v příspěvku Z. Kolešky z roku 1978; časopis Bohemia centralis (ročník 7, str. 83-104).

Zlatohlávek lesklý, PR Šance

Krásněnka dvoulemá, PR Šance

Žluťásek řešetlákový, housenka, PR Šance

Běloskvrnáč pampeliškový, PR Šance

 

Roháč obecný, PR Šance

Sršeň obecná, PR Šance

Svižník polní, PR Šance

Stáhnout tabuli v PDF

 

© 2017 Všechna práva vyhrazena | Vytvořila webnika.cz - Veronika Petříková