8

Lázně Malá Chuchle        

První zachovaná zmínka o Chuchli (zřejmě Malé) pochází z r. 1132. Je dochována v rukopise kanovníka Vyšehradského - prvního pokračovatele kronikáře Kosmy. Líčí zdejší pobyt biskupa Menharta a jeho šťastnou záchranu před smrtí:

Léta 1132, dne 19. ledna, když pan Menhart (biskup Pražský) meškal v jedné vsi řečené Chuchel, jednoho dne v soumrak stal se div neslýchaný a velmi strašlivý. Když totiž ospalostí již stržen vstoupil do postele a služebníci jeho stáli u něho, najednou hřmot hrozný jako z jeskyně přicházeje, blížil se k domu, ve kterém byl, a zazvučel jim v uších, kterýmžto hřmotem zastrašeni utekli, pána samotného nechavše; on pak nevěda, co by činil, vyskočil z postele a jako u vytržení se nacházeje, postavil se vedle zdi komína; a hle! Kámen divné velikosti padaje z hory, zbořil dvě zdi i s postelí biskupovou a tam zůstal ležeti, a tak biskup zůstal jest bez úrazu.

První zprávy o lázních v Malé Chuchli máme již z roku 1729. Lázně zaznamenaly největší rozmach v druhé polovině 19. století. Původní závěry rektora Ferdinandovy Univerzity v Praze, Dr. Joanna Srinciho, o léčivosti zdejšího pramene sice byly později zpochybněny, ale Malá Chuchle se stala vyhledávaným výletním místem.

Takto vypadaly lázně v Malé Chuchli - a okolní stráně - na konci 19. století.

Z této doby se nám zachovalo několik obytných budov:

• čp. 4 - klasicistní stavba s pavlačí a s bránou do hospodářského dvora (poslední úpravy byly v roce 1879),
• čp. 42 - lázeňský hostinec a zahradní restaurace - komplex tří objektů na úpatí kopce. Nejstarší je hlavní budova se severním průčelím do ulice V lázních. Zadní budova, bývalá zahradní restaurace, byla postavena po polovině minulého století. Nejmladší stavbou je objekt s prosklenou střechou, který svého času sloužil jako herna.
• čp. 43 - stavba původně klasicistní. Na východní fasádě nalezneme nápis "VILA MARIA" podle manželky, německé spisovatelky "přírodozpytce a badatele ve vědách přírodních" dr. Uherka. Koncem 19. století zde dlel na letním bytě básník Jaroslav Vrchlický, za ním sem dojížděli významní čeští umělci (např. J. V. Myslbek, J. S. Machar, Otýlie Sklenářová - Malá).
• čp. 44 - individuálně architektonicky nevýznamná stavba z r. 1840, avšak tvořící nedílnou součást lázní. Objekt je postaven přímo nad potokem, který teče pod ním podzemní štolou.
• čp. 45 - budova v pozdně barokním slohu se sochou P. Marie je nejstarší z celého souboru staveb (pozdně barokní sloh), které k lázním náležejí. Součástí objektu jsou i sklepy na sever od hlavní budovy, dnes pod ulicí V lázních, částečně zaklenuté barokní valenou klenbou a vylámáné ve skále.

• Do chráněného komplexu budov patří ještě pozdně barokní až rokokový kostel Narození Panny Marie z roku 1774, který byl vystavěn na místě původního románského kostela, a kaplička P. Marie postavená v 2. pol. 18. stol. v lese nad pramenem - jednoduchá stavba z lomového kamene, uvnitř s oltářní mensou s pískovcovým polychromovaným medailonkem Panny Marie.